Ač začínám zamrzat
ráno nevycházím bez ledové sprchy
z bytu ani z údivu
„Což nebylo psáno…?“ –
(nebylo)
ryzí lhostejnost naostřená zlámanými možná
vyprahlá obloha
mhouří střechám krovy
ramenaté vlaky
vyšuměly zpátky do skal
a odpověď už znám
je to
„ – “
(jen ne na doslech tamtěch mraků
Povídej
potichu…)